Nalien and Dragon
Někdo si mě možná pamatujete z mého blogu dragonek, který jsem založila v roce 2011. Byl věnovaný mému koni, psala jsem tam naše společné zážitky apod... nyní jsem si, ale založila tyto stránky, které jsou podle mě na lepší úrovni, snad se Vám budou líbit...
Moje láska ke koním začala už v mých 3 letech, kdy jsem se poprvé svezla na koni. Vždy jsem využila tu možnost, svést se na koni, nebo si ho jen tak pohladit. A od té doby jsem u koní zůstala na pořád… Začínala jsem v typické stáji, v anglickém stylu. Tehdy jsem ještě o komunikaci s koňmi nic nevěděla, ale cítila jsem, že to jsou moji přátelé a chci mít s nimi přátelský vztah. Zakotvila jsem až v jedné stáji ve městě, kde bydlím, kde jsem „přičichla“ k westernovému stylu. A bylo mi úplně jasné, jakému stylu se chci věnovat…
Byla jsem v hodně stájích, poznala hodně koní. Poprvé jsem se o „komunikaci s koňmi“ dozvěděla, když jsem byla na ranči v Českých Budějovicích. S koníky tam pracovali podle „Parelliho metod,“ musím přiznat, že to bylo pro mne něco úplně nového a neznámého, poněvadž jsem o ničem takovém předtím neslyšela.
Více informací jsem získala v létě (myslím) roku 2008 v Zaječově. Seznámila jsem se tam s jednou slečnou, která se zúčastnila výcvikového kurzu Montyho Robertse. Tehdy jsem začala chápat to, že s koněm se dá dosáhnout partnerského vztahu založeného na důvěře. Tolik mne to inspirovalo, že jsem se žala o toto „magické přátelství koně a člověka“ více zajímat… Později jsem se zúčastnila seminářů u Jirky Strejce, který mě zase posunul o kousek dál… v létě 2011 jsem zavítala do WSCB Hořice. S koňmi si tam hráli, jezdili na provazových ohlávkách, navíc mají naprosto úžasné koně plemene American Quarter horse a American Paint horse. Prostě nádhera! Tehdy jsem se toho spoustu dozvěděla, co se komunikace s koňmi týče a už jsem měla naprosto jasno, čemu se chci věnovat…
Svého prvního koně (tedy vlastně poníka :)) jsem dostala v roce 2012 jako dárek k mým narozeninám. Byl to pro mne splněný sen! Dragon se stal mým největším učitelem a nejlepším parťákem. I když je malý vzrůstem, srdíčko má opravdu velké! Společně se věnujeme westernovému ježdění a komunikaci ze země. Společně jsme se zúčastnili semináře u Káti Santarové, westernového soustředění ve WSCB Hořice, co nás posunulo vpřed. Snažím se, o to, aby jsme si prostřednictvím práce ze země rozumněli. Nemůžu přesně říci, "co" s mým koněm dělám, nejvíce se věnuji se westernovému jezdectví, což se podle mě stalo životním stylem. Nejvíce mě asi co se koní týče ovlivnila Hanka Čechová. Velkou isnpirací a vzorem je pro mně moje kamarádka Alex Poláková, Richard Winters, Buck Brannaman, Stacy Westfall, Sarah Winters, Monty Roberts. Jednou bych se chtěla učit od horsemanů, které jsem už zmínila, vážím si jich, obdivuji jejich práci a jsem ráda, že takovíhle lidé vůbec jsou. :-)
Zde bych vám chtěla představit mého největšího parťáka...
Matka: Dita
Otec: Grand (slovenský športový pony)
Věk: 5 let
Dragon se narodil 20.4.2008 v Žabčicích. Je vysoký 130 cm, zbarvení hnědák.
Jeho majitelka bohužel díky zdravotním potížím neměla čas a tak se Dragonovi nevěnovala a tak byl jako hříbě převezen na ranč Ladná, kde byl jako roček na prodej. O jeho minulosti toho moc nevím, jen to, že trávil převážnou část svého života na pastvinách. Ke mě se dostal jako čtyřletý. Nebyl vůbec nasvalený, o lidi neměl vůbec zájem, měli jsme spolu problémy a spoustu nedorozumění. Já jsem s ním začánala úplně odznova. Za všechno jsem mu, ale moc vděčná! Stal se mým parťákem a tím nejlepším učitelem. Je to velmi ochotný malý rošťák, díky, kterému se musím pořád smát. Musela jsem se hodně snažit, aby mne začal brát takovou jaká jsem a abych si získala jeho důvěru. Ukázal mi tu správnou cestu a musím přiznat, že si získal i moje srdce, nic mi nedal zadarmo, musela jsem se hodně snažit a změnit se a pak se začal měnit i on.
Momentálně je přiježděný na western. Má vlohy také pro skákání (jeho příbuzní jsou úspěšní skokani), ale chci se s ním vydat jiným směrem. Kromě ježdění se věnujeme i práci ze země a ve volnosti, ale jen okrajově, asi nejvíce ale westernu.
- NEUČÍM HO RŮZNÉ CVIKY, ČI CIRKUSOVÉ KOUSKY, NEDĚLÁM S NÍM SHOW, ANI HO ZA ODMĚNU NEKRMÍM PAMLSKY! -
Moje začátky nebyly nikterak velké. Když jsem poprvé o něčem takovém uslyšela (bylo to asi v roce 2007 začala jsem si hledat více a více informací. Později jsem navštívila kurz u Jířího Strejce, následovalo několi letních táborů s touto tématikou. V roce 2012 jsem se zúčastnila prvního semináře s mým koněm, v říjnu následoval druhý, pod vedením Káti Santarové. Nepovažuji se za skvělého horsemana a nemám ani vyhrazený nějaký "styl." Jsem však proti učení koně cirkusovým kouskům. Zároveň stále hledám novou ispiraci pro práci s mým koněm a tak se zajímám i o "tradiční" jezdectví a kořeny samotného horsemanshipu.
Nejvíce mne toho, ale naučil můj kůň. I když jsme se přes všechny problémy přenesly, nepřestávm se dál učit a vzdělávat. Navštěvuji růzé kurzy, stáje, poslouchám rady různých koňáků a horsemanů, v uplynulých letech jsem se zúčastnila těchto seminářů:
Nejvíce mě ale posouvá v před, to, že vidím, jak se já i Dragon oba zlepšujeme. Jak už jsem psala, začínám hledat cestu k tradičnímu jezdectví, kterou chci skloubit s přirozeným jezdectvím, čemuž se v poslední době věnuje spoustu lidí. Mým cílem není se veřejně prezentovat a vydávat se za nějakou skvělou horsemanku, naopak.. chci ukázat lidem, že se nám otevřela nová cesta, nový smysl života a chápání koní. a že to, co jsme v minulosti vídali, už je vážně jen minulost a není to potřeba. Každý z nás může být lepším člověkem pro svého koně, každý z nás se může změnit..
I když to tak možná vypadá, svého koně vážně neučím cirkusové kousky a ani nepovažuji za vrchol všecho jízdu na koni bez pomůcek, či na provazové ohlávce. Troufám si říci, že přirozená komunikace je o něčem jiném... je to pro mě úplná zybtečnost učit koně vzpínat se na povel, nebo spoustu dalších nepodstatných cirkusových kousků, které by jenom škodili mému koni. Takové to lidi, kteří se říd těmito názory a metodikou neobdivuji a už jsem je přestala i vyhledávat...
Příští rok mám v plánu udělat si WRC licenci a začít se věnlvat sportovnímu ježdění. Samozřejmě to, když začnu jezdit se svým koněm na závody, neznamená, že přestanu se svým koněm pracovat podle "přirozených metod." I když je to vše zatím jen ve hvězdách, doufám, že nám to vyjde a zatím nám držte palce! ;)
