Já a koně

Koně jsou mojí srdeční záležitostí už hodně dlouho... vždy jsem snila o tom, že jednou budu mít svého vlastního koně. Ze začátku jsem na koních nejezdila moc často, jen občas, hlavně o prázdninách, ale i tak pro mě koně znamenali všechno. Nejprve jsem se učila v anglickém stylu, a asi tak před pěti lety jsem přešla na western. Už nevím čím to bylo, ale začínala jsem mít k tomuto směru blíže... koně mipřipadali uvolněnější, celé mi to připadalo takové pohodové. Už ani nevím, kdy jsem si poprvé sedla na quartera, bylo to nějak před třemi lety, ale bylo mi jasné, že si získali moje srdce.

      O tom, že se dá s koněm proacovat i jinak než jen se sedlem jsem se dozvěděla asi tak před sedmi lety od jedné mojí kamarádky.Před tím jsem neměla ani tušení, že můžeme s koněm komunikovat pomocí gest. Díky tomuto jsem se začala zajímat o "Přirozenou komunikaci s koněm," tehdy jsem o tom skoro nic nevěděla, ale bylo mi jasné, že tohle je ten směr, kterým se chci ubrat...

      Zhruba tak před šestli lety jsem se zúčastnila semináře komunikace s koněm. Vedl ho pan Jiří Strejc a byl zaměřen především na Parelli Natural-Horseman-ship (PNH). Bylo to úplně něco jiného, než to, na co jsem byla zvyklá. Dále jsem se učila sama, byla jsem vděčná za možnost, kdy jsem mohla pracovat s nějakým koníkem a něco nového se přiučit.  Už ani nevím, na kolika koních jsem vlastn jezdila, byla jsem v hodně stájích, ale musím přiznat, že nejvíce jsem se toho naučila v WSC Hořice, u manželů Polákových. Dlouhou dobu jsem jezdila v místním "klubu," kde měli huculské kobyky, nebo taky v JK Semice.

 Před půl rokem koupil můj otec druhého koně- kobylku Žanetu.Nejvíce mi toho, ale dal můj kůň... žádný kůň  se mnou nebyl tak trpělivý, nebyl takový učitel, jako je on. Učil mě uvědomit si své chyby a poučit se z nich.

    Mezi mé vzory patří Richard Winters,Sarah Winters, Buck Brannaman, Monty Roberts, moje kamaráda Alex Poláková, nebo také výborná česká jezdkyně Esther Weber, americká "zaříkávačka" koní Stacey Westfall, která vítězka několika závodů Freestyle reining bez uždění. Nejvíce mě asi ovlivnila Hanka Čechová. Možná mě můžete brát jako tkzv. "parellistu," nebo někoho kdo učí koně různé kousky apod... ani jednoho z toho nejsem. :-)  Podle mého názoru je asi nejdůležitější, aby člověku kůň věřil a jsem přesvědčená a tom, že důvěru člověk nezíská cirkusovými kousky. Není pro mě hlavní prioritou učit koně "sedni, lehni!"

Chci se co nejvíce věnovat westernovému ježdění, což je podle mě životní styl a neustále se zlepšovat. :-)